Druhy plísní, šíření a řešení odstraňování plísně a protiplísňový nátěr Praha

Plíseň, termín, který je zejména pro ty, kteří se s ní již někdy potýkaly, noční můrou. Ale faktem je, že plísní se vyskytuje nepřeberné množství a jejich vliv nemusí být pouze negativní.
Stejně tak důležité je si říct, že slovo plíseň má více významů. Je rozdíl mezi plísní a plísňovou infekcí. Ve zkratce je možné plíseň definovat jako skupinu hub a plísňovou infekci, jako mykózu. My se ovšem budeme věnovat problematice plísní, tedy houbám.

Plísně jsou mikroskopické, vláknité, jedno i mnohobuněčné, eukaryotické organismy. Tvoří vláknité povlaky uvnitř nebo na povrchu substrátu. Povlaky plísní mohou být zbarvené různými barvami. Nejčastější barvou se kterou se setkáváme je barva zelená, šedá, hnědá a někdy až černá. Plísně mohou být ovšem i v barvě bílé nebo červené. Záleží na podmínkách, ve kterých se vyskytují. Je zajímavé, že i jeden druh plísně může v různých podmínkách vypadat různě.

Příčina vzniku plísní

Základní stavební jednotnou plísně je právě vlákno, tedy hyfa, soustava hyf se poté nazývá mycelium.

Plísně mohou být jednobuněčné nebo mnohobuněčné organismy. Jejich vlákno klíčí ze spory a růst probíhá na konci hyfy a dále se rozvětvuje. Mycelium pak slouží k výživě plísní.

Mezi plísně patří fykomycety-pravé plísně, vřeckaté houby a nedokonalé houby-Fungi imperfecti.

Většina plísní je saprofytická, což znamená, že získávají látky z odumřelých zbytků rostlin a organismů, ale mohou být i plísně parazitické a nebo kombinací obojího.

Jejich využití může být lidem i prospěšné. Důležité je s nimi umět pracovat. Různé druhy hub, které nazýváme plísněmi, využíváme v chemickém i potravinářském průmyslu, ty známe v podobě organických kyselin a enzymů. V potravinářství se využívá například. Penicillium roqueforti či Penicillium camemberti, známé sýrové plísně.

Ve farmaceutickém průmyslu je jedním z nejznámějších a využívaných druhů Penicillium notatum, který produkuje antibiotika. Látka známá jako ta, která zabíjí živé mikroorganismy, zejména bakterie. Účinný lék, který, z tohoto druhu plísně, vyrábějí, známe již od 40. let 20. století, pod názvem penicilin. Za jeho objev dostal, roku 1945, Alexander Fleming a jeho spolupracovníci, Chain a Flory, Nobelovu cenu.

Z plísní, které nám mohou škodit známe určitě mykózy, které postihují člověka, zvířata i rostliny. Tyto plísně, které tvoří mykotoxiny, rozkládají potraviny, kazí textilie, papír, dřevo, kůži apod.

Kde se můžeme potkat s plísněmi

Plísně mohou vznikat všude tam, kde mají příznivé podmínky pro svůj vývoj, to znamená tam, kde je dostatek vlhkosti. Rozmezí teplot, ve kterém mohou růst, je široké. Víme, že je nalezneme i na potravinách v lednici, kde se teplota pohybuje pod 10°C, i proto se mohou objevovat i na zdech bytů, ve kterých se příliš netopí. Ovšem, ideální teplotou je pro ně 25°C. I z toho důvodu se plísním nejvíce daří od jara do podzimu, a ve vlhkých zdech domu i celoročně. Na zdech, kde ulpívají mikročástečky organické hmoty z ovzduší, mají navíc spoustu živin.

A tak se dostáváme k jádru věci. Problematice plísní a jejímu výskytu v domácnostech a na fasádách domů. Plísně jsou schopny napadat jak fasády domů nových, tak staré bytové jednotky. Problémem je zejména jejich zateplení. Nejčastěji se plísně tvoří v místech, kde kondenzuje vodní pára. Ta vzniká například každodenními činnostmi v domácnosti (vaření, sušení prádla, koupání apod.).

Plísně se poté rozmnožují rozrůstáním mycelia a sporami. Spory jsou jejich tzv. rozmnožovací útvary. Jakmile spora dopadne na vlhké místo s živinami, začne klíčit. Poté roste a vytváří dále reprodukční orgány, z kterých jsou do okolního prostředí uvolňovány zralé spory.

To je hlavní důvod, proč by neměly být plísně v bytových jednotkách odstraňovány na sucho. Jsou tak lehké a malé, že mohou být uneseny vzduchem na velké vzdálenosti a jejich šíření se poté stává opravdu problémem.

Jak se zbavit plísní

Při odstranění plísní je dobré, se obrátit na odbornou firmu, jako je například ta naše – MYTÍ OKEN, VÝŠKOVÉ PRÁCE. Jsme přední firma, ve střední Evropě, která se odstraňováním plísní zabývá.

Pro dezinfekci postižené plochy využíváme dezinfekční přípravek SANTOP LIKVID PROFI. Po odstranění všech nečistot a dezinfekci omítek či fasád sjednotíme barvu malbou, je-li třeba, a na čistý povrch naneseme průmyslový polymer LSG.

LSG se využívá jako tzv. proti plísňový nátěr. Tato látka fasádu uzavře a chrání. Všechny molekuly vodních par mohou z fasády bez problému unikat, zatímco molekuly vody do struktury fasády už vniknout nemohou. Fasáda je ovšem chráněná nejen proti vlhkosti, ale i proti mikrobiální napadení. Životnost této unikátní technologie je minimálně 4-6 let.

Pokud vás plísně v domě či bytě trápí neváhejte se na nás obrátit.